Neděle, 24.07.2005
Drobný úvod Ságy o Markumnském ostrově - RP games Tímto textem, jsem uvedl Ságu o Markumském ostrově v život.Snad se nebude rozvíjet jen v mém duchu, ale přidfají se minstrelové, kteří ji dokáží dopsat, a rozšířit do celého světa.
Neboť Já, Lord Palda, řečený Hunter, Pán Loutek, je vrhnu do svého světa. A jen Ti nejlepší přežijí.
Princezna Rikana se právě věnovala ranním hygienickým povinnostem princezny, když se ozval hlas její komorné a nejlepší přítelkyně Rory.
„Je tady! Je tady! Pospěš!“ Přiběhla Rora celá udýchaná do princezniny koupelny
„Kdo je tady? Kdo? Pověz, nenapínej mě.“
Rora se několikrát hluboce nadechla a pravila „Lord Ventri, kdo jiný…“
Princezna evidentně nebyla zaskočena touto zprávou Konečně!
Rychle se převlékla a spolu s Rorou spěchala do přijímacích komnat, kde na již čekal Lord Veinari, vládce Myrty, sousedního státu. Mladý muž s havranímy vlasy, jež byly pečlivě upravené, tmavě zelené oči, výrazný nos, a černé, husté, krátce střižené vousy. Oblečen byl v černém kabátě.
Jak etiketa káže, uklonil se princezně,
„Zdravím Vás, krásná Rikano.“
„Ach Vene, kolikrát jsem Vám říkala…“ najednou se zarazila, zčervenala a vážnějším hlasem pronesla „Zdravím Vás, Lorde Ventri.“ Uuklonila se, neboť do přijímacích komnat přišel její otec, král Mydian III.
„Zdravím Vaše výsosti.“ Složil Lord Ventri poklonu králi. „I Já Vás zdravím, Lorde.“ Opáčil král.
„Rikano, dovolíš, když ti na chvíli vezmu Lorda Ventriho?“ otázal se král své dcery.
„Zajisté tatínku, je to přece jen tvůj host.“ Usmála se.
„Snad se ještě uvidíme, ctěný Lorde“ uklonila se a odešla do svých komnat.
„Nuže, Mydiane, dejme se do obchodu.“ A vyšel vstříc králi jako již tolikrát předtím.
„Pojďme tedy, budeme jednat v zahradách?“
„Nejsem proti.“
Vydali se tedy cestou do zahrad…
Zahrady královského paláce jsou nejrozsáhlejším opevněným zeleným místem na světě, mnoho druhů nejroztodivnějších rostlin, mnoho drobných vodních tůněk, tři menší rybníky a jedno jezírko, na kterém probíhaly pavidelné vodní slavnosti, u tohoto jezírka bylo také uskupení palem, pod kterými byl královský kout, luxusní dřevěný stůl, dvě židle a pohovka, obklopeno ze tří stran palmami s živým plotem. Čtvrtou, severní stranu tvořilo jezírko.
Posadili se a začali jednat
„Už je to pět let, nemám pravdu?“ zeptal se král a nabídl Lordu doutník. Ventri jej přijal a přiběhnuvší služebná jim oběma připálila, odběhla a nechala je o samotě.
„Ano, pět dlouhých let.“
„Ale, co máš pro mě nového.“
„Inu, nejedná se záležitost státního významu, ale osobní…“ začal Lord Ventri.
„Rikana?“ přerušil jej král, zjevně nepřekvapen touto zprávou.
„Inu, když už jsi takto začal, musm říci, ano.“ Trochu se zarděl Lord.
„No, tak to neprotahujme, pět let jsi vládcem a od začátku mým přítelem, dostatečný věk máš a Rikana tě zdá se má v oblibě, proto, mé požehnání máš, ale bez Rikanina souhlasu jsem bezmocný.“ Naprosto v klidu vyhodnotil král.
Lord Ventri zřejmě zaskočen královým klidem se zakuckal a evidenttně nevěděl co říct.
„No tak,“ pobídl jej král, „na co čekáš. Běž!“
Lord Ventri se postavil, zamumlal nesrozumitelné díky, položil doutník na stůl a vyběhl směrem ke vchodu do paláce.
Doběhl až k Rikaniným komnatám, kde ho již očekávala princezna.
„Rikano, Rikano“ volal Lord Ventri směrem k princezně, ta se ohlédla a na její tváři se ukázal oslňující úsměv, (byl jsem u toho všeho, a takový úsměv, prozářený štěstím, bych si ani já nedokázal vymyslet)
„Ach Vene, co se událo?“ a zachichotala se.
Ventri přiběhl a Rikanu objal.
„Zkus to uhádnout“ usmál se a políbil ji.
„Nenapíněj mě.“ Že by ten stařec přece jen souhlasil? Ale pak…
„Požehnal nám,“ pokračoval vesele Lord Ventri, „vezmeš si mě a odejdeš se mnou do Myrty?“
Rikana se odtáhla a vážným hlasem řekla „Tak tohle ne, Lorde Ventri. Tohle ne.“
„Ale Rikano…“ zasekl se Lord Ventri
„Skončila jsem.“ Otočila se Rikana na podpatku a uzavřela se do svých komnat.
Když Lord Ventri odcházel, neohlédl se zpět a zdálo se, že se i usmíval.
.: poslal Lord Palda
Neděle, 24.07.2005, 16:21:00
Fórum Románum
(Radka - Mail - WWW) Vloženo 26.07.2005, 08:00:09
Ten konec mi neco pripomina, jen si porad nejsem jista co...
(Tasselhof - Mail - WWW) Vloženo 26.07.2005, 09:41:40
Tak já to tady čtu, každý písmenko louskám dvakrát ... a ono to má blbej konec. No toto!
Přidání námětu...